|
|
Československé akční umění a performance mezi lety 1963 a 1989: byla svobodná tvorba omezována Státní bezpečností?
Coverini, Valeria ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Práce zkoumá přístup v omezování svobody umělecké tvorby Státní bezpečnosti v případě československých akčních umělců. Zabývá se obdobím mezi lety 1963 až do tzv. sametové revoluce v roce 1989. Na konkrétních reprezentativních příkladech zkoumá intenzitu a vývoj omezování svobody tvorby ze strany Státní bezpečnosti. Ze sta zkoumaných umělců jsem vybrala ty nejsledovanější Státní policií a po vyhodnocení zúžené skupiny umělců jsem vybrala čtyři umělce, kteří tvoří reprezentativní vzorek zahrnující území Česka i Slovenska, období tvorby a závažnost omezení. Vybranými akčními umělci jsou Eugen Brikcius, Milan Knížák, Alex Mlynárčik a Tomáš Ruller. Ve zvláštní kapitole rozebírám rok 1989, který se svým charakterem liší od předchozích let. Fakt, že byla svoboda tvorby akčních umělců v Českoslovenku omezována je nediskutabilní. Hlavní otázkou výzkumu zůstává, zda se omezování tvůrčí svobody akčních umělců ze strany Státní bezpečnosti lišilo v průběhu 60., 70. a 80. let, případně jestli se lišilo a jak v Česku a na Slovensku. Intenzitu omezování definuji vězněním, omezením cestování, pokutou, žádostí o spolupráci se Státní bezpečností nebo například nemožností získat vzdělání či práci v závislosti na umělecké tvorbě.
|
|
|
The Portrayal of Women and Men in Charles Bukowski's Fiction
Valdajeva, Božena ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Quinn, Justin (oponent)
Ve středu zájmu této práce se nachází autor Charles Bukowski, a jak název práce napovídá, konkrétně pojetí žen a mužů v jeho vybraných dílech. Tato práce se snaží vyhnout domněnkám o Bukowského osobních názorech a raději se zaměřuje na samotné psané slovo a to na "Zápisky starého prasáka" a "Ženy". Díky výběru právě těchto děl budeme moci probrat změny postojů Bukowského v době, kdy se měnily i názory na ženy. Hlavní oporou této práce jsou jazyk a sexualita. A to proto, aby byla zpochybněna idea, že hrubý a jednoduchý jazyk není vhodný k literárnímu uznání. Cílem této práce je ukázat, že takovýto jazyk byl v dílech použit úmyslně. A to například proto, aby Bukowski mohl lépe zobrazit mysl svých protagonistů. Z podobných důvodů bude analyzována nejvíce diskutovaná a kritizovaná složka děl, sexualita. Smyslem této analýzy bude ukázat, že Bukowski osvobodil téma sexuality s humorem a ironií. Následně práce zasadí Bukowského do kontextu času, prostoru a osobního vývoje, aby naznačila pokrok jeho práce. Jak ale bude ukázáno, Bukowski stejně jako jeho dílo může jen těžko být kategorizován s určitostí. I přes to, zvážíme Bukowského krátce ve vztahu k Beatnikům, což nám umožní zabývat se Bukowského politickými, apolitickými postoji. Druhá část práce bude analyzovat vybrané povídky ze "Zápisků starého...
|
|
|
Režijní tvorba Miroslava Macháčka v Národním divadle v 70. a 80. letech
Černá, Johana ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Diplomová práce charakterizuje inscenační styl jedné z nejvýraznějších osobností českého divadla 2. poloviny 20. století, Miroslava Macháčka, a to na základě jeho režijní tvorby v Národním divadle v 70. a 80. letech. Autorka postupuje metodou rekonstrukce inscenace, nejvýznamnější a pro režisérův sloh nejpříznačnější produkce potom podrobuje detailnější analýze. Při popisu inscenací diplomantka vychází z recenzí a studií z dobových periodik, fotografií k inscenacím a v některých případech i z videozáznamů, dále z režisérovy korespondence a poznámek k tvorbě a pamětnických vzpomínek. Pozornost je v práci věnována také historickému kontextu a tehdejším poměrům v činohře Národního divadla, které ovlivňovaly Macháčkovo zdejší umělecké působení.
|
host ::
RSS.